Sao Vicente

Sao Vicente

Městečko nacházející se poblíž Porto Moniz patří k nejkrásnějším na ostrově. Městečko se nachází asi 45 kilometrů severozápadně od Funchalu. V roce 1928 bylo vážně postiženo sesuvem půdy a stopy jsou dodnes znatelné.

Centrum městečka se nachází dál ve vnitrozemí a je přístupné pouze pěším. K vidění je zde několik kostelů pocházejících ze 17. století, zajímavý je kostel Igreja Matriz s pestrobarevnou stropní malbou Svatého Vincenta. Městečko si uchovalo svůj původní charakter a atmosféru, v jeho uličkách přesto najdete spoustu barů, obchůdků a cukráren, ve kterých můžete vyzkoušet madeirskou specialitu „bolo de mel“ neboli medový dort připravovaný z melasy a ovoce.

Ze Sao Vicente se můžete vydat severozápadním směrem do Porto Moniz. Zavede vás tam 19 km dlouhá silnice, která je celá vytesána do skály a prochází tak různými tunely, skalními římsami a kolem úchvatných vodopádů. Zajímavostí je, že byla budována bez použití strojů celých 16 let. Cestou po ní tedy nebudete uchváceni jen nádherami Madeirské přírody, ale také impozantní stavitelským výkonem.

Městečko Sao Vicente a přibližně stejně velkou Ribeiru Brava na jižním pobřeží spojuje jedna ze dvou důležitých severojižních madeirských transverzál (ER 104), která vede přes průsmyk Boca de Encumeada. Hluboko do pohoří zasahují ze severu i z jihu dvě údolí, Madeiřané proto využívali tuto cestu už v období rané kolonizace.

Terasovitá pole se táhnout podél úbočí, kostel z 16. století Igreja de Sao Vicente obklopují udržované bílé domečky s květinovou výzdobou. V interiéru kostela si návštěvníci mohou povšimnout velmi hezkých obkladů z azulejos a zlatých oltářů, které svědčí o barokizaci původně gotické stavby. Každoročně 22. Ledna tu hudbou, tancem a procesími slaví svátek svého patrona São Vicente. Pro ochranu před nebezpečím přírodních katastrof postavili obyvatelé obce burácejícímu moři do cesty malou kapličku – Capela Sao Roque.

Tipy na výlety
Turisticky nejpřitažlivější jsou zdejší jeskyně Svatého Vincenta, které byly vytvořeny po sopečném výbuchu, a tak jsou zde k vidění spíše kapky lávy než tradiční krápníky. U vchodu můžete navštívit Muzeum vulkanologie. Lávová jeskně Grutas de Sao Vicente před 400 tisíci lety. Průchod jeskyní je dlouhý 700 metrů.

Chao dos Louros je hezký vavřínový lesík se stolky pro piknik. Vavřínové stromy a keře dřív tvořily přirozený porost Madeiry. Noví osadníci je vykáceli, aby měli kde pěstovat kulturní plodiny, a také proto, že se z jejich tvrdého dřeva vyráběl žádaný nábytek. Jelikož však vavřínovník plní v ekosystému důležitou funkci (zadržuje totiž vodu), je dne v parku Parque National de Madeira chráněn.

Vavřínový prales kdysi pokrýval celou jižní Evropu a severní Afriku, koncem miocénu ale vymizel a jeho relikty na Madeiře proto vzbuzují velký vědecký zájem. Předpokládá se, že prales na atlantických ostrovech – tedy i na Kanárských, Kapverdských a Azorských ostrovech – přežil díky mírnému přímořskému podnebí, které oslabilo vliv doby ledové.