Pella – rodiště velikánů
Pella, rodiště Alexandra Velikého a někdejší metropole starověké Makedonie, patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Řecka. Návštěvníky dodnes fascinuje bohatou historií, vzácnými mozaikami i odkazem na slavnou éru antiky.
Trosky starověkého města Pella se rozkládají na severu Řecka v prefektuře Makedonie, asi 44 km východně od Soluně. Tyto dnes již skromně vyhlížející trosky byly v minulosti uctívány jako hlavní město státu, který se blížil modernímu Řecku. Pella byla za vlády Filipa II. hlavním městem území, které později začalo být nazýváno Makedonií.
Pella byla založena koncem 5. století před Kristem králem Archeláosem, jež vládl v letech 413 – 399 před Kristem. Stala se rodištěm jak Filipa II. Makedonského, tak i jeho syna Alexandra Velikého. Poté, co roku 338 př. n. l. porazil Filip II. řeckou armádu, podařilo se mu sjednotit pod svým praporcem různé městské státy, které mezi sebou do té doby neustále válčily. Vznikla tak jakási unie, jejíž území pod sebe z větší části zahrnovalo i území dnešního Řecka.
Ve 2. století před naším letopočtem byla Pella bohužel vypleněna Římany. Původně byla přímořským městem, ale důsledkem staletých nánosů řek Loudias, Aliakmonas a Axiomos a vysychání jezera u Giannitsy, se posunula asi 23 kilometrů směrem do vnitrozemí. Samotné vykopávky jsou tak nyní ukryté mezi kukuřičnými poli. Do dnešních dní se toho ze starověké Pelly příliš nedochovalo, ale přesto je místo velkým lákadlem pro milovníky historie a další lidi, které uchvátí zdejší genius loci.
K vidění jsou tu především jedinečné mozaiky, z nichž mnohé dosud leží na původním místě. Většina z nich pochází z období kolem roku 300 před Kristem, tedy krátce po smrti Alexandra Velikého. Mozaiky lze považovat za mistrovská umělecká díla, na nichž jsou vyobrazeny především lovecké výjevy. Například je možné vidět nahé lovce, jak s kyji a meči v rukou útočí na lva, či jelena bránícího se útoku pohádkového ptáka Noha. Dále je na mozaikách rozeznatelný lov na jelena a také unikátní obraz boha Dionýsa jedoucího na panterovi.
Většina zdejších mozaik zdobí Dům lovců lvů, který býval v minulosti zřejmě jakousi úřední budovou. Celkem měl dvanáct místností ležících okolo tří otevřených nádvoří. Na délku měřil 90 metrů a na šířku kolem 50 metrů. Nejvíce pozoruhodností je však nashromážděno v místním muzeu situovaném naproti tohoto domu. V muzeu jsou k vidění nejen další mozaiky, ale také sochy, hliněné výrobky a rozmanité artefakty nalezené v těchto místech.