Perg s jedinečnou sbírkou keramiky
Perg v Horním Rakousku zaujme nejen svou dlouhou historií, ale také tradicí výroby mlýnských kamenů a unikátní keramikou. Malebné historické centrum, muzeum i okolní krajina dělají z města zajímavý cíl pro milovníky historie.
Hornorakouské městečko Perg leží v oblasti dolního Mülhviertelu, asi 30 kilometrů východně od Lince. Proslavilo se zejména jedinečnou sbírkou keramiky z 16. a 17. století, která je zdobena unikátní technikou. Další zajímavostí je výroba mlýnských kamenů.
Osídlení města pochází až z halštatské doby, což dokazují četné archeologické nálezy z této oblasti. Předměty z nalezišť jsou k vidění v místním muzeu Heimathaus – Stadtmuseum. Nejstarší doklad o osídlení Pergu pochází z 27. 7. 1269, kdy český král Otakar propůjčil místním občanům privilegia k vodě a půdě.
Hory v okolí Pergu byly v minulosti významnou lokalitou z hlediska těžby nerostů. Obsahují jemnozrnnou modrou žulu a krystalický pískovec. Právě tato hornina se v kombinaci s dalšími nerosty používala po mnoho staletí k výrobě mlýnských kamenů. Nejstarší doložené využití zdejších kamenů před tisíci lety je nález ručního mlýnku. Roku 1391 jsou pak v historických záznamech vedeni „lamači kamene z Pergu“. V roce 1582 pak tito lamači obdrželi od císaře Rudolfa II cejchovní řád s privilegii lámat kámen v kraji nad řekou Enns.
Toto privilegium bylo potvrzeno rakouskými císaři i v pozdějších dekretech. Mistři kameníci vyrábějící mlýnské kameny se v roce 1694 sjednotili do cechu. Čtyřicet lamačů dokázalo v té době vyrobit za rok až dva tisíce mlýnských kamenů. Až do 19. století se zde také držela tradice výroby slavných oplatků Manner. Ty se sice vyrábí dodnes, ale již na jiném místě.
Nejvýznamnější stavbou města je původně románský farní kostel Stadtpfarrkirche, který byl v období pozdní gotiky přestavěn na trojlodní chrámovou stavbu. Je doplněn věží, v jejímž interiéru najdeme nádhernou freskovou výzdobu. V centru Pergu se rozprostírá náměstí Hauptplatz na němž stojí pranýř z roku 1587. Náměstí je lemováno měšťanskými domy zdobenými vyřezávanými štíty, štukami a barokním mřížovím v oknech. Nejkrásnějším domem je bezesporu Seifensiederhaus z roku 1563. Severně od centra města se na malé vyvýšenině nachází pozdně barokní kaplička Kalvarienbergkapelle s eliptickým půdorysem.