Zámek Hradec nad Moravicí

Zámek Hradec nad Moravicí je oblíbeným turistickým cílem Opavska. Architektonicky mimořádně atraktivní komplex zámku včetně přístavby novogotického Červeného zámku s hradební zdí a Bílou věží je inspirován režnými hrady německého středověku. Celý areál je citlivě zasazen do přírodně krajinářského parku.

Na tomto místě - na ostrožné sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, se už na sklonku 8. století usadili Slované. V 11. století se slovanské hradiště změnilo v knížecí hrad Přemyslovců s osadou a o dalších 200 let byl přebudován českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací. V roce 1531 hrad vyhořel, ale i přes větší opravy si nadále podržel svou středověkou podobu.

O celkovou renesanční přestavbu hradu se koncem 16. století zasloužil poslední zástavní pán Kašpar Pruskovský z Pruskova, který jej v roce 1585 získal do dědičného majetku. Za něj a jeho dědice Jana Kryštofa Pruskovského bylo do roku 1620 vybudováno nové reprezentační severní křídlo. Po skončení 30leté války stavební práce pokračovaly. V té době nabyl nový renesanční zámek podoby 4traktového sídla s nádvorním prostorem uprostřed, hodinovou věží nad vjezdní branou a věžovitými stavbami u všech čtyřech nároží. U zámku byla zřízena okrasná zahrada, lesopark a v prostoru mezi dnešním Červeným a Bílým zámkem byl založen chovný rybník Pilař.

V únoru 1796 byl dosud renesanční zámek těžce poškozen požárem. O rok později byla zahájena jeho celková přestavba vedená v duchu empírových pravidel, která přinesla nejen podstatné úpravy exteriérů, ale také zásadní změnu v řešení okolí. Vlastní zámek získal tak podobu, která s menšími změnami přetrvala dodnes. K prvním hostům renovovaného zámku byl mimo jiné hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který tu pobýval v roce 1806 – 1811. O něco později zámek uvítal dokonce Nicola Paganiniho a v letech 1846 a 1848 hostil také klavíristu a skladatele Ference Liszta.

Druhá polovina 19. století přinesla další tentokrát novogotickou etapu přestaveb a proměn. Nejdůležitější stavba z té doby byla přístavba hospodářského Červeného zámku z let 1874 – 1895 a Bílá věž. Pozdějšími majiteli panství se stali v roce 1778 knížata Lichnovští z Voštic, kteří zámek po roce 1796 adaptovali v empírovém slohu. Teprve koncem 19. století vyrostl v blízkosti hlavní zámecké budovy Červený zámek, Bílá věž a hradební zeď.

Počátky zámeckého parku spadají do doby po požáru v roce 1796. První spolehlivý doklad o parku je z roku 1834. Zpočátku byl park jen kolem zámku, teprve po úpravách v 19. století byl více rozšiřován. Dnes je celý lesopark zámeckého areálu největším parkem na území Moravy a Slezska. Na rozdíl od ostatních není uzavřený, ale volně se do krajiny otevírá. Mezi nejvzácnější listnáče tu patří liliovník tulipánokvětý, jasan převislý a platan javorolistý. Stáří stromů je značné a jejich věk dokazuje, že tu musely růst dříve, než se uvádí zřízení parku. Někteří statní jedinci pamatují i třicetiletou válku.

Není bez zajímavosti, že dvě generace majitelů z rodu Lichnovských si potrpěly v zámeckém parku na zasazování památných kamenů a obelisků. Bylo jich minimálně 29 a nejstarší je asi z roku 1850. K nejznámějším kamenům patří zcela jistě Bellaria, což v italštině značí krásná řeka. Tak údajně hosté z Vlach pojmenovali řeku Moravici poté, co ji spatřili. Dalším zajímavým kamenem byl mohutný pískovcový balvan na památku návštěvy Viléma I. s nápisem „Kaiser Wilhelmhöhe 1871“, což znamená vrch císaře Viléma.

V minulosti byl hrad a později zámek v Hradci nad Moravicí nejen významným strategickým sídlem, ale obklopovalo jej také rozsáhlé hospodářské zázemí. V neposlední řadě se v podhradí vařilo dobré pivo. Přímo v areálu hradu je pivovar se sladovnou doložen v 16. století, ale s nejvyšší pravděpodobností zde fungoval však už mnohem dříve. Z roku 1549 už existují záznamy o přestavbě pivovaru přímo pod zámeckým kopcem. Jeho založení patrně souviselo s výstavbou nového panského dvora na břehu řeky Moravice. V té době zřejmě došlo k přesunu výroby piva ze zámeckého areálu, kde už pro podobný provoz nebylo místo, dolů přímo pod kopec jen několik desítek metrů od říčního koryta. O tom, jak vlastně pivovárek v Hradci-Podolí vypadal, však nejsou dostupné ani věrohodné informace.

Zámek se stal v roce 2002 národní kulturní památkou, která je významným centrem společenských setkání. Příznivce klasické hudby určitě zaujme fakt, že Beethovenova přítomnost na zámku se podepsala také v konání mezinárodního hudebního klání Beethovenův Hradec. Touto výjimečnou akcí se město Hradec nad Moravidí dostalo na přední místo v regionálním kulturním dění.